Předporodní kurz v USA

Opravdu potřebuji předporodní kurz? Vždyť porod je tak přirozená věc. Budu s sebou brát manžela? Každá to nakonec přece zvládneme bez kurzu i s ním.

Když jsem přišla někdy v červnu z první prenatální kontroly od porodní asistentky, která mi předporodní kurz nabídla a velmi doporučovala, nadšeně jsem o tom jeden večer vykládala mému muži. Na konci naší debaty jsem byla rozhodnutá, že jako prvorodička a ještě k tomu v odlišném prostředí, než na které jsem z Čech „zvyklá“, půjdu a manžel mi mile vysvětlil, že když půjdu sama, budu tam za exota, protože partner s nastávající maminkou chodí dobrovolně nebo nedobrovolně automaticky. 🙂 Haha, můj muž ví víc než já, říkala jsem si. A šel rád.

Proč jsem se rozhodla na kurz jít?

Není to tak, že bych si v porodu nevěřila nebo měla velký strach. Mám pocit, že mě moje mamka dostatečně vybavila sebedůvěrou v tomhle životním okamžiku. Samozřejmě tam jisté obavy jsou, ale nejsem ten typ, co by porod považoval za něco nezvládnutelného. Spíš mám strach z možných komplikací, které mohou nastat, a proto víc informací a technik, jak určité situace zvládnout, mě uklidňují v tom, že mám menší strach z neznámého.

Kurz jsem považovala za velkou příležitost poznat páry, maminky, s kterými si budu moct vyměňovat zkušenosti, rady a nebo třeba chodit na procházky. Nemáme tady na stálo naše rodiny (ačkoliv po porodu plánujeme jejich návštěvy), ale kamarádek se stejně starými dětmi není, myslím si, nikdy dost. Nemám tady v okolí totiž zatím žádné kamarádky, které by měly děti. Líbila se mi taky představa, že uvidím prostory nemocnice a zbaví mě to tak trochu stresu z neznámého prostředí.

Celodenní nedělní kurz (9-16 hod) poskytuje nemocnice, kde budu rodit (a zároveň klinika, kam chodím na kontroly), zdarma. Objednala jsem se zhruba dva měsíce před ním a přímo z nemocnice mi jedna ze sestřiček zaslala dopis s itinerářem a harmonogramem. Koná se vždy jednou za měsíc, a tak nám říjen připadal jako ideální čas – ani moc brzy, ani moc pozdě – v 7. měsíci těhotenství.

Průběh

Kurz probíhal v takové klasické učební místnosti, něco jako školní třída, přímo na patře porodnice a začal asi v 9:15. Bylo nás tam 5 párů a 2 sestřičky, které přednášely. Na začátku jsme se všichni museli představit, což fakt nemám ráda. Pak nám sestřičky popsaly hodnoty a poslání nemocnice. Za své hlavní zásady považují to, že získali prestižní mezinárodní uznání jako zařízení „Baby Friendly Hospital“, což znamená, že podle společnosti Baby-Friendly USA musí splňovat těchto 10 kroků:

  1. Musí mít zpracovanou politiku kojení, která je běžně sdělována všem zdravotnickým pracovníkům.
  2. Veškerý zdravotnický personál je vyškolený v dovednostech nezbytných k provádění této politiky.
  3. Musí informovat všechny těhotné ženy o benefitech kojení.
  4. Pomáhají maminkám zahájit kojení do jedné hodiny po narození, probíhá skin to skin (miminko je přiložené k mamince) celé dvě hodiny po porodu, nechávají dotepat pupečník, miminko neumývají
  5. Ukazují maminkám, jak kojit a jak udržovat laktaci, i když jsou odděleny od svých kojenců.
  6. Dbají na to, aby dětem nebylo podáváno žádné jídlo ani pití kromě mateřského mléka, pokud to není lékařsky doporučeno.
  7. Miminko je na pokoji s maminkou 24 hodin, nikam se neodváží, veškeré poporodní zacházení se provádí na pokoji.
  8. Povzbuzují kojení na vyžádání.
  9. Dbají na to, aby se nedávaly dudlíky ani jiné náhražky bradavek kojícím dětem.
  10. Podporují zřizování podpůrných skupin kojení a předávají veškeré informace maminkám při propuštění z nemocnice nebo v porodním centru.

Vždy samozřejmě záleží na přání rodičů a na okolnostech, které tyto kroky a postupy dovolují!!!

Celý kurz probíhal formou prezentace, interaktivních videí, diskuze, názorných ukázek a tady jsou hlavní témata, která jsme probírali:

  • jak si usnadnit průběh těhotenství, aktivity, masáže, posilování pánevního dna, techniky pro tatínky
  • jak se připravit na porod a do porodnice, co poskytuje nemocnice a co si naopak určitě zabalit do tašky do porodnice, tipy (hudba, olejíčky, těhotenský polštář,….)
  • jak vybrat porodnici a pediatra
  • jak porod může a nemusí probíhat, stádia porodu, císařský řez
  • možnosti úlevy od bolesti, které nemocnice poskytuje
  • v jakých situacích být v klidu a v kterých naopak volat lékaři
  • jak se připravit na příchod miminka
  • jak víc zapojit tatínka do role otce, důležitost tatínka
  • možnosti asistovaného porodu (pokud miminko nechce přirozenou cestou ven – výjimečný nástřih atd. ,..)
  • péče o své tělo po porodu
  • prohlídka porodnice včetně ukázky vybavení, které poskytují (např. míče, zrcadlo při tlačení, křesla, sprcha s křeslem, houpací křesla…)
  • kojení a služby laktačních konzultantů
  • pár příběhů z praxe

Je to ve velmi stručných bodech – k celému kurzu jsme dostali 200 stránková skripta, kde je vše podrobně vysvětleno, teda alespoň ta teoretická část, ta praktická byla o moc zajímavější. Taky jsme dostali takovou masážní ruku a spouuustu dalších materiálů. V průběhu kolovaly třídou i různé předměty – epidural, test na odteklou plodovou vodu, …. Taky bylo spoustu prostoru na dotazy a vedli jsme zajímavé diskuze.

Co mě nejvíc zaujalo nebo překvapilo?

Zaujalo mě, jak velký důraz kladly sestřičky nejen na ochranu sebe jakožto zaměstnance nemocnice (např. dítě do autosedačky vám nepomůžou uvázat, protože co kdyby to udělaly špatně), ale hlavně na bezpečnost dítěte. Přikládám fotku, jak v Americe řeší např. spánek miminka. Jak můžete vidět – nic okolo něj, žádné čepičky, deky, plyšáci, hračky – to vše kvůli syndromu náhlého úmrtí dítěte. Co si o tom myslíte nechám na vás, není to žádná novinka, ale když pak vidím na Instagramu ty fotky obložených a načančaných postýlek, tak,… no radši nic…

Přišel mi zajímavý fakt, že miminko má den po narození žaludek zhruba ve velikosti hrozna, což mě uklidňuje v tom, že pokud bude plakat, nebude to rozhodně hlady, jak si některé maminky myslí. Po 4 dnech po porodu se žaludek zvětšuje zhruba na velikost rajčete, a tak není potřeba stresovat nebo cpát do mimča umělou stravu, pokud třeba nejde hned po porodu kojit. Dítě vydrží i týden bez jídla a hlady nestrádá.

Strašně mi vyhovuje, že porodnice je malá (neměla jsem představu, jak moc jsou tam busy a jaké mají kapacity) – denně se tam narodí 0 – 6 miminek. Pokoje, kterých je celkem jen 6, jsou fakt pěkný a celkově se mi moc líbilo, jaké tam je ticho a šero a všechno na mě působilo hrozně soukromě. S účastí partnera u porodu se tady v podstatě počítá automaticky a s jeho podporou také. Fotit mi bylo hloupé, ale možná pak něco nafotím po porodu, haha. 🙂

A co si odnášíme kromě nafouklé hlavy informacemi ?

  • hezký a užitečně strávený čas, pozitivní naladění na porod
  • přesvědčili mě o tom, že tady lidé dělají svou práci s nadšením a obrovským posláním, sestřičky a veškerý personál byli strašně milý
  • naučila jsem se techniky dýchání a taky polohy, které pomáhají od bolesti zad nebo při kontrakcích
  • musím dokončit svůj porodní plán s tím, že se spíš zaměřím na to, co si nepřeji a zbytek nechám na samotném průběhu a okolnostech
  • musíme registrovat autosedačku a nechat si ji schválit místním úřadem před příjezdem do porodnice
  • je to neuvěřitelný, ale začala jsem se na porod normálně těšit

Co pro mě bylo největším přínosem?

Kurz mi ujasnil strašně moc a ačkoliv se porod nedá naplánovat, protože nevíme, jak bude probíhat, tak mám mnohem víc jasno v tom, co nechci a proč, co mi je naopak sympatické, jak zvládnout některé situace a nebo že nemusíme pospíchat do porodnice hned, když začnou pravidelné kontrakce.

Jako největší přínos ale považuji vidět prostory porodnice, umět si představit víc do čeho jdu, vědět, co nemocnice poskytuje za vybavení pro maminku a miminko a taky vyměněný kontakt s jednou maminou, která čeká dvojčátka ve stejném termínu, jako já a bydlí kousek od nás.

Děkuju, že jste dočetli až sem, nakonec mě zajímá, jestli jste některá z vás absolvovaly také předporodní kurz (je jedno kde) odpovězte v anketě. 🙂 Do komentáře pod článek nebo na Facebook či Instagram mi můžete dát vědět, jak se vám líbil nebo co jste si z něj odnesly.

2 komentáře: „Předporodní kurz v USA

  1. Sama jsem předporodní kurz neabsolvovala, ale spoustu potřebných informací jsem čerpala z odborných knih. V každém případě je určitě dobré předem se seznámit s prostředím porodnice, lépe se pak rozhoduje o tom, co je nutné vzít s sebou. Nejvíce jsem po porodu ocenila praktické rady od sestřiček v nemocnici, ty byly opravdu k nezaplacení… Přeji hodně zdraví a bezproblémové celé těhotenství.

    Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.