První ultrazvuk v Americe

Máme za sebou první ultrazvuk v Americe přesně ve 20. týdnu těhotenství, říká se tomu tzv. hloubkový, kde jsou schopní lékaři zjistit celkem spolehlivě jak pohlaví, tak některé druhy vad a nemocí. Ten úplně první (tzv. screening na vady miminka v I. trimestru) jsem absolvovala v Praze u mého českého gynekologa, a tak jsem moc nevěděla, co od toho tady v Americe čekat. Objednaná jsem byla asi měsíc dopředu a prohlídka byla ve stejné budově, kam chodím za lékařkou a mojí midwife (porodní asistentkou). Tato pobočka je zároveň součástí nemocnice, kde budu rodit, není to však ta samá budova, porodnice je o dalších 15 minut autem dál.

Cesta do této ordinace mi trvá autem asi 30 minut, pokud nejsou zácpy a tento UZ jsem měla v pátek, kdy situace na silnici bývá nejhorší, a tak nám cesta trvala asi 45 minut. Můj muž jel se mnou a na místo jsme dorazili asi půl hodiny před sjednaným časem, což bylo také napsáno na žádance, kterou jsem dostala na minulé prohlídce.

Při check-inu na recepci mě zaskočil formulář, kde jsem musela zodpovědět a podepsat, zda chci na UZ mít nějaký další personál z kliniky a nebo jestli mi postačí můj muž a ten, kdo UZ provádí. Byla jsem trošku mimo a v tu chvíli bych nechtěla vidět můj výraz, protože jsem nejdřív té otázce nerozuměla, ale sestřička to hned z mého výrazu v obličeji poznala, byla milá a vysvětlila mi, o co jde. I tak jsem na ní ale koukala jak na jelena, protože jsem to fakt nepochopila. No nic, manžel postačí 😀 , říkala jsem si. Zaškrtla jsem políčko, že tam nikoho dalšího nechci, dostala jsem náramek na ruku a šla zpátky do čekárny.

Asi po 20 minutách si nás konečně zavolala paní, která ultrazvuk prováděla. Zavedla nás do velké tmavé místnosti, kde svítily jen obrazovky monitorů a jinak tam byla úplná tma (asi proto nabízejí doprovod – někdo se možná může bát? 😀 nevím). Já jsem si lehla a paní začala kroužit po bříšku. Kontrolovala úplně všechno a prohlídka celkově trvala zhruba hodinu. Trošku nám vysvětlila, co vidí, měří a jestli je všechno v pořádku. Ne však do detailu, protože hodnoty z ultrazvuku pak předává mojí midwife, která až na další prohlídce říká případné odchylky z měření. Pokud by však něco s miminkem nebylo v pořádku, zavolali by mi. Také jsem ji předem upozornila, že pohlaví znát nechceme, protože chceme mít překvapení. Když už se chystala, aby pro interní účely kliniky zjistila pohlaví, a věděla, že pohlaví by mohlo být vidět, řekla nám, abychom zavřeli oči. A my jsme je zavřeli :).

Nakonec se s námi rozloučila a dala nám automaticky spousty vytištěných obrázků miminka – jak 2D, 3D, tak 4D , což jsem nečekala, ale udělala to automaticky, aniž bychom si o to řekli. Popřála hodně štěstí a my jsme odcházeli úplně nadšení a povídáme si o tom do teď. Miminko bylo totiž hodně aktivní, a tak jsme se u toho docela nasmáli, hopsalo sem a mávalo ručičkami a nožičkami. Na fotkách máme krásně zachycenou i jeho tvář, což je absolutně neuvěřitelné a já, manželův tatínek i moje mamka už teď z toho tvrdíme, že je to celý Lukáš.

Obrázky máme vystavené a já se na to upřímně nemohu vynadívat a koukám se kdykoliv, když jdu okolo lednice nebo komody v ložnici. To takhle budu civět pak i na naše miminko? 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.