Pracovní vytíženost, párty nebo NEpárty? + nákup potravin

dne

Ahoj všem,

můj druhý odlet do států se nezadržitelně blíží a já jsem se rozhodla Vám napsat další článek z léta 2016, abych pak mohla pokračovat spíš aktuálním děním 🙂

V článku První zkušenost jste se mohli dozvědět random informace týkající se mých prvních zkušeností s programem Work and Travel, kde jsem bydlela, pracovala a kam se také vracím. Dnes bych se chtěla zaměřit na pracovní vytíženost v programu WaT a s ní spojené párty nebo NEpárty a v neposlední řadě nákupy potravin:)

Během prvního týdne v US jsem se tak musela vzpamatovat z toho všeho, JETLEG, nové prostředí, vedro, noví lidé, všechno jinak. Od odlišných zásuvek, přes obrovská auta, gigantickou ledničku, odlišné předpisy a zákony až po samotné Američany. Musím říct, že já jsem naštěstí člověk, kterému nedělá problém změna prostředí a celkem rychle se adaptuju. Nic méně je to trošku kulturní šok 🙂

Co si budem, většina studentů se do programu přihlásí kvůli zlepšení jazyka, cestování po US, novým zážitkům a zkušenostem, ale hlavně, aby si taky vydělala nějakou tu kačku a aby se alespoň dostala na nulu z toho, co do programu investovala. Pokud vás zajímají výdaje na program, můžete si je přečíst v článku Cenová kalkulace WaT

A teď už k pracovní vytíženosti

Bethany Beach, DE, je letovisko, kam Američané jezdí na dovolenou, tudíž se zde nachází spoustu restaurací (nočních barů moc ne, protože Bethany je označována jako  Quiet resort a tudíž důchodci a rodiny s malými dětmi vedou v návštěvnosti), hotelů, kaváren, beach obchodů atd. Oproti vedlejšímu Ocean City, MD (15 minut autem) se to tedy nedá srovnávat, tam to žije daleko víc. A protože většina prací je sezónních, není obvykle problém si najít druhou práci nebo tu primární změnit – samozřejmě až po schválení víza sponzorem. Pokud chcete hodně nakupovat, cestovat a ještě si dovézt peníze domů, doporučuji najít si vždycky second job, pokud vám primární zaměstnavatel (ten, s kterým máte podepsaný Job offer) dává méně jak 40 hodin týdně. Mně dával zaměstnavatel v primární práci 40 hodin týdně, ale i tak jsem si našla second job v Beach shopu na boardwalku, kde jsem měla dalších +-28 hodin týdně, což dává dohromady 68 hodin týdně a někdy i víc – masakr. Práce se nacházeli naštěstí vedle sebe, takže jsem většinou z ranních Palačinek (Sunshine Crepes) došla pěšky 5 minut do Beachshopu (Freaki Tiki), kde jsem byla pak do večera zhruba do 23:00. A druhý den na novo. Takhle jsem to dokázala dělat asi tak 2,5 měsíce (druhou práci jsem si našla až v polovině července). Realita pak byla taková, že volný čas samozřejmě nebyl žádný a když už jsem měla jeden den volna v jedné práci, tak jsem musela do té druhé na půl dne. Fyzicky to bylo dost náročné, domů jsem chodila vlastně jenom spát, ale na konci léta pak cestování a nákupy stály za to. Články o cestování najdete v mém Travel deníčku .Pokud jdete do programu s vidinou, že nebudete nic dělat a užívat si prázdnin válením se na pláži, tak jste podle mě docela na omylu. 🙂 Do práce jsem jezdila na kole zhruba 9 km denně.

Párty X NEpárty?

Jak asi z výše uvedeného vyplývá, na párty moc čas nezbýval. Já nejsem moc párty člověk, takže se nepotřebuji každý víkend opíjet. Aneb jaký si to uděláš, takový to máš.  Ráda jsem si vždycky večer (na povolení svalů :D) dala skleničku vína, ale to je tak všechno. Pár akcí jsem navštívila, např. akci  v mnohým známém Seacrets club v Ocean city, MD, nezapomeňte si z takových akcí zajistit odvoz domů, nejlépe neopitého řidiče, ehm. Na takových akcích, jako jsou živá vystoupení v klubech a podobně zaplatíte docela dost, za vstup je to kolem 10 USD a za 1 drink se cena pohybuje okolo 12 USD a výš. 🙂 záleží, co si dáte, láhev vína v Liquor storu za 12 USD a výš (ve státě Delaware). Popíjet alkohol na veřejnosti je zakázané, otevírací doby podniků se liší v závislosti na státu, ve kterém se nacházíte. Podrobný popis zákonů týkajících se popíjení alkoholu ve státech najdete ZDE Pokud jdete na větší akci, kde se platí vstupné, nezapomeňte si sebou vzít také pas, kontrolují obvykle i víza a musí vám být 21+ 🙂

Dostávám se k poslednímu bodu a to jsou nákupy potravin v místě bydlení

Všude jsem se ze začátku (první 3 týdny) dopravovala na kole, po čase jsem samozřejmě poznala více lidí, sousedy, nové kamarády a nebo mé zaměstnavatele, kteří nás všechny rádi na nákup odvezli. Nejbližší obchod (Food Lion a Giant) se nacházeli asi 4 km od bydliště. No…Takže já jsem si hned první den sedla na tu červenou zrezlou skládačku (kolo) a táhla se do Food Lionu podle offline map. No jako, dobrý, docela odvážná (to jsem zjistila až doma), narvala jsem si košík plný jídla, zaplatila a pak jsem to táhla na tom kole zpátky asi v 35 stupních, asi tak 5 tašek na řídítkách. Takhle jsem to udělala několikrát, takový menší workout a challenge kličkování mezi auty, no 🙂 Jednou jsem si to dala dokonce v noci, protože už jsem neměla co jíst. 😀 Vypadala jsem asi jako vánoční stromeček obložený dárky zabalenými v igelitkách. Ale jinak jsem měla v práci vždy nárok na jedno jídlo za směnu zdarma, což byla obrovská výhoda, protože jsem měla každý den teplý oběd/večeři. Během dne jsem vždy zakousla něco malého a večer na véču taky. Tenhle “životní styl” se podepsal i na mojí postavě, protože jsem zhubla věčným bicyklováním asi 5 kilo.

Plánuji pro vás článek o nakupování v US celkově, tak snad brzy!

Mějte se krásně!

TheMarketa

cropped-podpisovc3a9-logo1.jpg

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s